Jealous

10. dubna 2014 v 23:17 | Mizuki |  Jednorázovky

Pondělí ... škola ... učení. Pořád dokolečka to samé. Ale je zvláštní to, že právě ona nám zajistí budoucnost. Pro mě doufám příjemnou budoucnost. Nuže, mám ještě pár minut na to, abych si zkontrolovala, jestli mám všechno, včetně peněženky, klíčů a pití. Projdu poslední úpravou v zrcadle a může se vyrazit!

Oh, moment. Ještě jsem se ani nepředstavila! Jmenuju se Winry a chodím na gymnázium v Centrálu. Žiju zde s rodiči, které vídám jen o víkendech, takže moc spolu nejsme. Ale nevadí mi to. Možná je i lepší, že dokážu být samostatná. Škola nám začíná od devíti hodin, ale měla bych už jít. Popadnu klíče a tašku s učebnicemi a zamknu byt. Sejdu po schodech do úzké a neupravené uličky, kde se na konci nacházejí bílé plastové dveře. Vezmu kliku a úspěšně je otevřu, což je zázrak. Většinou jsou zavřené. Toto je totiž hodně starý panelák, kde žije i hodně starých lidí, kteří si potrpí a bezpečnost, jak jinak.

Mírné sluníčko mi udře do očí, ale za chvilku se ztratí za mračna a mě se naskytne pohled na nej sexy chlapa vůbec, se kterých chodím už rok. Poznali jsme se vlastně tady na střední a hned jsem věděla, že patřím k němu. Ze začátku to bylo těžké, protože byl největším oblíbencem ze školy a já jsem se do Centrálu právě nastěhovala, takže jsem moc přátel neměla. Díky mé kamarádce Rize jsem ho poznala. Začali jsme jako parta a skočili jako pár a musím říct, že ho miluju. Je chytrý, hezký, vysoký a co je nejdůležitější - taky mě miluje a dokazuje mi to pořád. Jmenuje se Edward, Edward Elric. Už ani nevím na co mě nalákal. Jestli na jeho odvahu nebo snad na ty krásné medové oči, ve kterých se neustále ztrácím? Kdo ví?

Stojí opřený o zábradlí a na ramenou mu spočívá černá kožená bunda. Hned jak mě uvidí, přijde ke mě a uvězní mě ve svém objetí. "Pomněnko!" Usměju se a hlavu mu zabořím do jeho svalnaté hrudě. Hraje basketbal, takže o svaly není nouze. Někdy se divím, proč chtěl zrovna mě ... Nikdy jsem se ho na to neptala, protože jsem se i možná bála odpovědi. "Ede!" Zasměju se natáhnu se k němu pro polibek, který mi s vervou oplácí. Rukou mi zajíždí do vlasů a hraje si s nimi. Já mu dám ruce kolem krku a víc se k němu přitisknu. Slova nejsou potřeba. Oba víme, co chceme a co potřebujeme. Jsme doslova závislí na naší blízkosti a polibcích. A i po té době, co jsme spolu, jsem nikdy nepřestala mít ten pocit motýlků v mém břiše, rudnutí obličeje a stud.

Pomalu se od sebe odtrhneme a podíváme se navzájem do očí. "Jak ses vyspala?" Zeptá se mě Ed, ale nepouští mě. "Dobře. Co ty?" Zeptám se na oplátku já. "Špatně, nebyla jsi se mnou." Odpovídá stroze a pomalu mě pouští. Já se zasměju a oba vyrazíme do školy. Během cesty mě Ed chytne ruku, která je příjemně hřejivá a dodává mi pocit jistoty a odhodlání. S ním se nikdy nebojím. Vždy mi opakuje, že je tady jen pro mě, že mě ochrání za každou cenu. Vím, že mě taky miluje, strašně moc a toho si vážím. Neumím si bez něj představit život, už je jeho součástí. Jsme spolu jak fyzicky, tak duševně. Ale v jedné věci ještě nejsme, vlastně asi jenom já, obeznámeni. Tou věcí je ... ehm ... milování. Bojím se, i když vím, že by mi neublížil. Za toto můžu já. Mluvili jsme spolu o tom hodně krát a já jsem byla vždy smutná z toho, že se tak moc bojím. Zvládlo to přece hodně žen, ne? Nemůže to být zas taková bolest, nebo ano? Ale, Ed mi vždy říká, že mě do ničeho nebude nutit, že mu nevadí čekat. Nebude na mě tlačit, za co jsem mu vděčná. Ale, bojím s i toho, že mu to opravdu časem začne chybět, což se určitě stane. Takže se budu v příštích dnech snažit, aby to vyšlo. Ale, teď je to od věci.

Oba dorazíme před školu, kde se ještě jednou políbíme "na rozloučenou", protože chodíme do jiných tříd. "Miluju tě" řekneme navzájem a dotkneme se čely. "Dneska hraju zápas." Řekne Ed z ničeho nic. "Já vím. Přijdu se na tebe podívat." Obejme mě. "Budeš ta nejkrásnější holka ze všech." Pomalu mě pouští a já se dostávám do spárů Rizy. "Ahoj, zamilovaná princezno." Pozdraví mě a snaží si ze mě udělat srandu, přičemž se zasmějeme obě dvě. "Ty máš co říkat, Mrs. Mustang." Obě vyprskneme smíchy a míříme si to do třídy. Ano, Riza je moje dobrá přítelkyně, která je už delší dobou zamilovaná do třeťáka Roye, který to ovšem neví. Myslela jsem, že jí to po chvilce přejdu, ale ne! Pořád o něm básní. Ale copak jí to můžu mít za zlé? Láska je, jak se říká, slepá.

Je už třetí hodina, ta nejnudnější ze všech - dějepis, který mě sám o sobě baví, jenže teď probíráme bitvu na Bílé Hoře a to úplně podrobně. Opřu se hlavu o ruku a podívám se z okna. Je krásně slunečno. Povzdechnu si a pomyslím na Eda ... Co asi dělá? Že by na mě taky myslel? Usměju se nad představou, že by mě nedokázal vyhnat z hlavy. Najednou někdo zakope na dveře, ve kterých se následně zjeví Roy, který je už oblečený do typického basketbalového úboru. "Promiňte, že vyrušuju, ale potřeboval bych na chvilku mluvit s Rizou, ohledně akademie." No jasně! V květnu bude školská akademie, kterou organizuje Riza. Chtějí tam vystoupit i basketbalisté. Riza se ihned postaví a bez jediného náznaku vychází ze třídy. "V pořádku." Odpoví učitel a dál pokračuje ve výuce.

O pár hodin později se upravuju v zrcadle na dámských záchodech. Za pár minut začíná zápas a já jsem Edovi slíbila, že ho budu podporovat. Vždy říká, že jsem jeho amulet. Líbí se mi, že si toto o mně myslí. Ale on je mým srdcem ... celičkým srdcem. Rukou si prohrábnu vlasy a pokouším se alespoň o nějaký ten náznak objemu. V tom z ničeho nic ke mě přiběhne Riza a začne povídat. "Winry! Neuvěříš, co se teď stalo!" Nahodím nechápavý výraz. "Ed se rve s nějakým jeho spolužákem. Prý je to kvůli tobě." To mě zarazí. Co nejrychleji vyběhnu z místnosti a přijdu rovnou do tělocvičny, kde vidím Eda, který má menší ránu na čele, krvácí. Na nic nečekám a přiběhnu k němu. "Ede, jsi v pořádku? Co se stalo?" Ed se jen pousměje. "O mě se, Winry, neboj." Sevře mojí ruku a pomalu se postaví. "Hm ... tak tohle je Winry. Myslel jsem si, že jsi hezká ale ty jsi ještě krásnější. Nechceš opustit tohle pako a jít radši se mnou?" Zeptá se ten kluk ironicky a chytne mě kolem pasu. Nezahálím a vrazím mu facku tak silnou, že se ozve jenom PLESK! "Jaké pako? Je mnohem lepší než ty! Opovaž se na mě ještě jednou šáhnou, rozumíš?" To už Edward neunese a vrazí mu pěstí přímo do obličeje. "Ede, přestaň!" Zvyšuju hlas. Ale to nepomůže. Ještě že se tam v tu dobu přiřítí Roy i se svou partou a všechny tam srovná. Riza samozřejmě taky. Jeden chlap si na ni taky dovoloval ale ona mu ušetřila pěkný kopanec do je "chtíče".

Ani chvilku neváhám a vezmu jsem Eda na ošetřovnu. Vezmi čistý hadr a vložím ho pod studenou vodou. Následně ho přiložím k ráně, kterou má Ed na čele a začnu ji čistit. Poté ji zalepím leukoplastem, aby dál nekrvácela a políbím ho na čelo. Ani jeden z nás nepromluví. Když vše odložím zpět na místo, posadím se k Edovi na postel. "Proč si tak vyváděl?" Zeptám se ho. "Protože se tě dotkl. To můžu jenom já." Vydechne. "Ede, ale tohle si nemusel dělat. Sama jsem mu dala facku." Odpovím. "Já vím ale ... Nechápeš to. Vždyť ty jsi jenom a jenom moje. Nikomu tě nedám. On ... tě svlékal pohledem, Winry." Usměju se. "Ede, jediný, kdo mě bude v příštích týdnech svlékat, jsi ty. Já jsem a pořád budu jenom tvoje. To už napořád." Obejme mě. "Napořád." Oba se políbíme a vychutnáme si tu slast. Ano, to je Edward Elric. Můj žárlivec, sexy neodolatelný a chytrý kluk. Nikomu ho nedám a pořád budu s ním, to slibuju.



Tak, tečka. Ano, já vím. Ptáte se - kde jsem byla tak dlouho? Nu, učila jsem se (hlavně matiku) a dnes jsme psali čtvrtletku, což jsem jednu úlohu napsala špatně, takže uvidíme :/ A co s týče této povídky, doufám, že se líbíla :))
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Yuki-chan Yuki-chan | Web | 11. dubna 2014 v 13:15 | Reagovat

Páni... majetnická stránka Edwarda Elrica! :D Výborně napsané! :)
Říkala jsem si, co se stalo, a tak nějak jsem tušila, že to bude něco se školou... Držím ti palce, aby ti ta matika vyšla dobře ;)

2 Mizuki Mizuki | 11. dubna 2014 v 14:14 | Reagovat

No, dneska jsem z toho dostala za 3 a už mi vychází 1/2 :/ Ale snad si to opravím. V pondělí dostáváme čtvrtletní známky na papírek, ale budu mít asi víc dvojek :/ Pokusím se si to opravit.
Ps - jsem ráda, že se ti článek líbil :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama